GalerieBáry - blog nejen o cestování

Tento rozhovor vznikl kvůli mé zvědavosti. Zajímalo mě, co obnáší práce knihovnice a doufám, že to zajímá i vás.

Jak dlouho pracujete v knihovnictví?

 V knihovně pracuji od roku 1992, předtím jen brigádně o prázdninách, či jako zástup za svou mamku, která byla také knihovnicí

Co obnáší váš pracovní den?

 Podotýkám, že nejsem profesionální knihovník, ani nemám knihovnické vzdělání, takže mé povinnosti jsou méně náročné, tak jako ostatně v každé místní knihovně. Během dne jde v zásadě o prosté půjčování knih a časopisů, ale jinak musíme knihy registrovat, zařazovat, evidovat dle různých kategorií, ale i balit a opravovat.

 Více času mi zabírají takzvané knihovnické lekce, kdy chodí místí škola (1.-5. třída) do knihovny a probíráme nějaké literární témata, nebo jiná aktuální témata spojená s literaturou, knihou a podobně, nebo představuji nové knihy.

 Baví vás práce?

 Kdyby mě nebavila, tak bych tam už dávno nemohla být. Je to totiž hrubě nelukrativní zaměstnání.

 Čtete hodně?

 Čtu na své gusto málo, víc prostě nestačím. Stále se valí nové a nové tituly, ale přesto čtu i místo toho, abych utírala prach.

 Kolik knížek asi za měsíc?

 Někdy jen 1, někdy 5, záleží na náročnosti textu, chuti a času. Někdy se to musí dlouho „zažívat“.

 Jaká literatura je podle vás nejkvalitnější?

 Jednoznačné naučná.

 Jaký je vás nejoblíbenější autor a proč?

 Momentálně nemám, ale byla bych špatný patriot, kdybych nevolila českého autora. Kdysi jsem milovala Karla Čapka a jeho Krakatit. Dnes bych volila Boženu Němcovou, z básníků – Petra Bezruče, Jiří Wolkera. Pokud mohu ještě, tak v poslední době se mi nejvíce líbil Ranhojič od Gorgona. Ta kniha mě naprosto uchvátila a nadchla. Tu si musí přečíst každý.

 Vkus se mění s věkem a prožitky.

 A jaké další autory byste doporučila?

 Veškerou klasiku. A co je české tak vše, hlavně dětské knihy.

 Jaký je váš oblíbený žánr?

 Teď už delší dobu upřednostňuji životopisy a historické romány, i „tajemnou“ literaturu mám moc ráda.

Připadá vám kupování knih „zbytečné“? Nebo je lepši chodit si je půjčovat do knihovny?

 Nakupování je pro některé droga, pro mě to platí v knihkupectví. Musím se ovládat, můžu koupit jen knihy, ke kterým se chci vracet.  Takže nakupování knih určitě zbytečné není. Je to radost. Každý musí mít přece nějakou vlastní knihu, ne? Ostatní knihy si pak půjčí v knihově. Každý student by měl mít přece encyklopedii.

 
Myslíte si, že o knížkách, které člověk přečte by si měl udělat pár poznámek – o čem byla, o autorovi…?

 Určitě, svého času jsem to taky praktikovala, dokonce jsem barbarsky podtrhovala statě přímo v knize. Měla bych se k tomu vrátit. Dělat si zápisky. Pak má člověk ucelenější a lepší přehled. Teď mám někdy v přečtených knihách zmatek.

 
Mají pro vaši oblibu v knihy lidé v okolí pochopení?

 Zdá se, že ano. Hlavně má matka, která mě k tomu přivedla. Jsem ji za to moc vděčná. Mám ale obavy, že já jsem k tomu v rodině nepřivedla nikoho. Taky jsem se ale snažila!